Imaginární světy barev

Některá místa existují jen proto, že v nás žila místa jiná.

Tuto krajinu jsem si poprvé představila, když jsem žila v jižní Kalifornii, na okraji pouště a obklopená vysokými, drsnými horami. Zároveň jsem si v sobě nesla vzpomínky na svůj druhý domov ve střední Evropě — jeho zvlněnou krajinu, stará města a vrstvy historie.

Kontrast mezi těmito dvěma světy mě nepřestával fascinovat. Chtěla jsem svým kalifornským přátelům přiblížit něco z Evropy, kterou jsem znala, a své české rodině zase ukázat něco ze svého nového světa v Kalifornii. Když jsem ale malovala, o ničem z toho jsem vědomě nepřemýšlela. Prostě jsem vytvořila místo, které v sobě nějakým způsobem spojovalo všechno.

O několik let později jsem se k té myšlence vrátila. Původní akvarel byl prodaný a tento obraz se stal jeho druhým životem v digitální podobě. V té době už jsem si byla jistá svým mozaikovým stylem, ve kterém skládám obraz z jednotlivých malovaných tvarů na sjednocujícím podkladu, a malovala jsem převážně skutečná místa. Návrat do imaginárního světa byl proto takovým malým dobrodružstvím.

V té době jsem nemalovala s žádným konkrétním cílem. Jednoduše jsem nechala obraz, aby se stal tím, čím chtěl být.

Pro barvy jsem se vydala ještě někam jinam. Vybrala jsem paletu z abstraktní kresby, kterou jsem vytvořila o mnoho let dříve v Řecku. Tři různá místa, tři různá období mého života se tak tiše potkala v jedné krajině.

Možná právě proto na mě Kam nás léto zavede nepůsobí jako konkrétní místo, ale spíš jako svět, který čeká na prozkoumání. Mezi kopci se vine cesta. V údolích se objevují malá městečka. Jsou tu hory, na které se dá vystoupat, a místa v dálce, která nikdy nevidíme úplně celá.

Ráda si představuji, že cesta pokračuje ještě daleko za okrajem obrazu.

Pro mě je to svět vytvořený ze vzpomínek, barev a fantazie — místo, které neexistuje, ale které bych moc ráda navštívila.

Řeknete mi, proč kvetoucí? A máte úplnou pravdu. Žádné květiny v obrázku nejsou. Ale jejich barvy ano. Toto fantazijní město vzniklo spontánně, jako ostaně všechna moje potměšilá města, ale barvy, ty jsem vybírala pečlivě. O ty hlavně jde. A odkud byly ty květy? Z kalifornské poště, kdzž někdy na jaře rozkvete, protoše v zimě hodn pršelo. Hlavně tam kvetou žluté vlčí máky, ale i spousta jiných květin jasných barev. A když se tak v kalifornské poušti stane, spousty lidí se na ty kytky jezdí dívat. Jela jsem taky,  vyfotila je a použila.