Místa vnímaná skrze barvu - Kalifornie & US

Některá místa v nás zůstávají ještě dlouho poté, co je opustíme.

Tento obraz začal vznikat jen několik minut poté, co jsem jednoho horkého srpnového odpoledne prošla Battery Parkem v New Yorku. Vánek od vody, otevřený výhled přes záliv a klid parku ve mně zůstaly, když jsem se vydala směrem k Financial District.

Dívala jsem se na panorama ze skla a oceli.

Ale malovala jsem něco úplně jiného.

Uvolněný pocit léta mě doprovodil až do města. Mrakodrapy se postupně proměnily v hravé tvary, téměř jako barevné stavebnice. Realita ustoupila vzpomínce a vzpomínka tiše proměnila místo v něco teplejšího, svobodnějšího a radostnějšího.

Tento obraz pro mě znamenal také další krok na mé vlastní výtvarné cestě. Po experimentech s tradičními médii a po tom, co jsem si dovolila méně se zabývat realismem, jsem objevila novou svobodu v barvě. Místo otázky, jestli New York vypadá přesně tak, jak jsem ho viděla, jsem si začala klást jinou otázku:

Působí tak, jak si ho pamatuji?

Pro mě právě tam malování skutečně začíná.

Některá místa se do naší tvorby otisknou okamžitě. Jiná si počkají, až na ně dozrajeme. New York byl jedním z nich.

New York byl jedním z prvních míst, o kterých jsem snila dávno předtím, než jsem ho poprvé spatřila na vlastní oči. Po mnoho let jsem malovala jiná města, ale nikdy ne toto. Když jsem se k němu nakonec dostala, nechtěla jsem zachycovat známé památky ani přesné pohledy. Místo toho jsem malovala svůj prožitek města – jeho energii, barvy a optimismus – filtrované vzpomínkami a představivostí.

Známé ulice, architektura i každodenní okamžiky se v obrazech zjednodušují, proměňují a získávají novou podobu. Nešlo mi o dokumentaci konkrétního místa, ale o zachycení nadšení, zvědavosti a pocitu nekonečných možností, které pro mě New York vždy představoval.

La Jolla Cove, vzpomínaná v zimě

Tento obraz vznikl ze vzpomínky na krátkou, ale nezapomenutelnou procházku u La Jolla Cove. Je to úzká stezka podél okraje útesu s nádhernými výhledy, kam jsem se při návštěvách La Jolly vždycky vracela. Nadchl mě Pacifik, který se tu střídavě otevírá a zase skrývá za bujnou kalifornskou vegetací, pro Středoevropana téměř neznámou. Mezi ní vyrůstají rozlehlé moderní prosklené vily, jako by patřily do jiného světa.

Nejsilněji mi ale v paměti zůstala tichá lavička uprostřed téhle scenérie. Místo, kde bylo možné jen sedět, dívat se na oceán a na chvíli se zastavit. Překvapovalo mě, že tam při žádné z mých několika návštěv nikdy nikdo nebyl. I díky tomu na mě toto místo působilo téměř magicky.

K tomuto motivu jsem se po letech vrátila v České republice, uprostřed zimy. Vzdálená vzpomínka na zářivé kalifornské světlo se tak v obraze proměnila do chladnějších tónů, tišší nálady a jemně snového pohledu na místo, na které nikdy nezapomenu.

Los Angeles se pro mě stalo místem častých návštěv - za kulturou i obchodem. Pořád mám pocit, jako bych ho nikdy pořádně neviděla - ale jak bych mohla, je tak velké. Abyste se tam dostali, používáte různé dálnice a často jsem fotila z auta. Tento pohled na koleje a vlaky mě zaujal kvůli liniím a dobrému materiálu pro kompozici. Vytvořila jsem si fantazii. Mrakodrapy ve skutečnosti nevypadají stejně, ale možná je to tak, jak je cítím. Barvy jsou inspirovány mým abstraktní krajinomalbou, ale jsou digitálně upraveny.

Tenhle obraz prostě miluju. Namalovala jsem ho poprvé akvarelem a pastely a pak jsem tento udělala digitálně. Catalina je ostrov, kam jezdili relaxovat hollywoodští herci ze staré hollywoodské éry, a nejen oni. Je přímo naproti Los Angeles a často ho můžete vidět z pobřeží. Je tam spousta řemeslných stavěných domů a všichni se pohybují v golfových vozících. Tento obraz sice neukazuje, že je to ostrov, ale rozhodně má svou uvolněnou atmosféru. Je to tam opravdu jiné než všechny ostatní ostrovy, které jsem v Evropě navštívila.

Tohle je další varianta mé staré malby akvarelem a barevnou tužkou. Dnes toto místo v takovém stavu nenajdete - nebo si myslím, že ne. Já jsem ho nenašla, když jsem hledala restauraci. To, na co se díváte, je pohled z Prospect Street v La Jolla směrem k zátoce La Jolla s tím velkým kamenným obloukem nebo jeskyní v dálce. Použila jsem jasné "ostrovní" barvy, aby to vypadalo jako prázdninová destinace, což ona je, ale ve skutečnosti ten dům má ten opotřebovaný dřevěný vzhled budov na pobřeží Tichého oceánu. Vždycky jsem milovala kompozici této fotografie, takže jsem ji musela znovu namalovat.

Del Mar leží hned vedle La Jolly. Najdete tu dostihovou dráhu, každoroční jarmark a psí pláž. Hádejte, odkud je tento obraz.

Měla jsem nový iPhone a pořídila fotografie krásného západu slunce. Bylo tam jen pár lidí a psů. Tento obraz vznikl pomocí akrylového štětce v Procreate v pro mě velmi neobvyklém volném stylu. Miluji ho právě proto — a také pro barvy.

Hodně jsme jezdili po okolí Temeculy. Měli jsme také spoustu skvělých zážitků, například návštěvy Pow Wow, řeckých festivalů, natáčení filmů — vlastně našeho prvního krátkého filmu.

Tento obraz vznikl během jedné z jarních cest roku 2023, kdy bylo vše svěží a zelené. V dálce můžete vidět ty „pyramidy“ neboli sopečné kopce. Barevná paleta, kterou jsem použila, vychází z mé staré kresby z Řecka — další zvláštní synchronizace.

Skutečnou krajinu uvidíte ve videa s časosběrem níže.

Další obraz ze San Diega. Ve skutečnosti se jedná o Wind and Sea Beach v La Jolla. Když jsem ho malovala, nevěděla jsem to. Teprve při přípravě videa o všech mých obrazech ze San Diega jsem se podívala na mapu.

V okolí San Diega je mnoho podobných míst. Řekla bych, že tento obraz byl jedním z mých prvních v novém stylu, který nazývám mozaikový styl — malování uvnitř vystřižených tvarů s jednotným pozadím. Tento obraz patří také k mým více abstraktním.

Miluji tuto barevnou paletu. Čerpala jsem ji z mé fotografie Prahy. Tak se barvy historických domů odrážejí v divokých vlnách tohoto obrovského oceánu. To je pro mě ta pravá synchronizace.

Tento malý přístřešek je také z La Jolla Village. Vyfotila jsem ho během zamračeného dne známého jako „June Gloom“ — proto také název.

Snažila jsem se najít zajímavé tvary v listí a keřích na tomto kopci a zároveň zachytit sílu a drsnost Tichého oceánu. Barvy jsou zcela náhodnou volbou, vznikly ještě předtím, než jsem se začala opravdu soustředit na harmonii barev a zajímavé barevné palety.

Každá návštěva La Jolly je hluboce zapsaná v mé paměti: tuleni, výhledy, rostliny, architektura, západy slunce, slaný zápach a chuť, a mé vlasy, které se kvůli vlhkosti stáčely do kudrlin…

Hollywood bulvár na mě napoprvé moc nezapůsobil. Proto jsem tam toužila jet znovu a znovu, abzch pochopila jeho kouzlo. Což se i stalo, ale až po návštěvách muzikálů v divadle Pantages a nekolikerém studiu chodníku slávy. Toto je záběr z auta a ten slon mi bude vždy připomínat film Intolerance. Barvy jsou inspirovány slunečnicemi od  Van Gogha a je to taková městská džungle. Jeden z mých nejstarších na iPadu.